Japonský hezoun

25. září 2009 v 18:36 | posted by Shizuka Suki Saika |  povídky
Můj pobyt v Japonsku se protáhl o pár týdnů, protože rodiče nebyli doma a přijít do prázdného domu se mi zdálo jako bych nikoho nezajímala. Byl pěkný de a řekla jsem si, že se půjdu projít do ulic Tokia, ale s myšlenkou, že je to nezbečné, aby mě někdo neokradl, totiž moje japonština není moc dobrá, a když ne tak to zkusím anglicky. Jdu ulicí plnou krámů a kdyyž se chci vracet, tak zjistím velice náhle, že jsem se ztratila.Všichni kolem mě ženou a já tam stojím a marně se pokouším nějakého japonce zastavit a zeptat se hio kde jsem. Najednou jeden zastaví a ptá se anglicky. ,, Slečno, vy jste se ztratila?'' ,, Ano, nevím kde jsem, nemohl by jste mi poradit, jak se dostanu zpět do Tokijskě ulice prosím? '' ,, Pojd'te, já vás tam doprovodím.''


Ted' jsem věděla, že to co dělám je hodně riskantní, ale risk je zisk. Jde se mnou a já jsem nejistá.
,, Tak, slečno, tady je váš hotel.'' Byla jsem hodně překvapená, že mě sem vůbec dovedl. ,, Příště si dávejte pozor , v Tokiu se ztratí i Tokianec. Jinak nepředstavil jsem se jsem Kamijo.'' Podal mi ruku a já jsem zčervenala jako rajče. ,, Já jsem Milean a omlouvám se, že jsem vás......no......jako otravovala.'' Na oko se zaškaredil. ,, Milean, to je v pořádku, každý i Japonec co tu byl 100krát se ztratí, to mi věřte, za to nemůžete, i ten provoz lidí za to může a brzdí to tu, takže se tu dá velmi lehce ztratit. A neomlouvej se.'' Usměje se a chytne mě za ruku. Podal mi papírek a povídá. ,, Tda je moje číslo na mobil. Zavolej mi, když se budeš chtít odoledne projít, doprovodím tě.'' Rozloučil se se mnou a odešel a já jsem měla pociit, že to co cítím je sice rychle, ale mám pocit, že ten japonec je zodpovědný a cítím k němu důvěru. Budu mu muset ne večer napsat,jestli by se zítra nechtěl projít do přírody. Sedím v hotelu a stále na něj musím myslet, ale krásné myšlenky to jsou. Vezmu mobil a píšu SMSku a v ní stojí. ( Ahoj, Kamijo, nechtěl by ses projít do přírody a neukázal bys mi nějaký parčík kde je krásně a odobně. Milean ztracená dívka.) Zvoní mi mobil a tam je napsáno. ( Do parku? Klidně jeden dokonce dva tu znám tak doufám, že se ti budou líbit. Zejtra v 6 hodin? Kamijo). Tak odpovím , že souhlasím, ale si musí pro mě přijít, protože nevím kde je jeho domeček. Zejtra jsem celý den doma a samozřejmě nevím co na sebe. Po hodině jsem vybrala triko a sukni, doufám, že je to vhodné oblečení. Večer si pro mě přijde s růží rudou jako krev, ale milí dárek. Jdeme do toho parku kde nechodí lidi. Povídali jsem si tam a procházeli jsme se asi dobré dvě hodiny. Pak před hotele mě pozve na zítra na tenis, že mně raketu půjčí at' si nedělám starosti. Jdu do hotelu a pocit je čím dál tím víc vzrušující, zbližuju se s Japoncem to je nepředstavitelné, ale je to nová zkušenost a doufám, že vyjde. Ráno se obléknu vykonám hygienu a čekám trpělivě jako ještěrka na odpoledne, na dobu kdy si pro mě ten milí hezoun přijde. Slyším klepání na dveře, otevřu a ozve se,, Obuj se pojd' , doufám, že umíš tennis máme to před placené na dvě hodiny.'' Hraju jak nejlíp umím. ,, Ty mně dáváš, Kamijo, já jsem úplně hotová.'' ,, Však už jdem, už jdem domů čas nám vypršel.'' Jdem domů ruku v ruce. Vejde do mého pokoje v hotelu. Sedne si na pohovku a posadí mě na svůj klín a začne mě jemně houpat jako na houpačce a něžně mě líbá. Je to pěkné, položí mě na postel a začne mě celou líbat. Milujeme se asi hodinu a mazlíme je to krásné. Ale nemůžu uvěřit, že je ochotný se mnou letět domů. Aspon' vím že mě miluje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.